Reference

Máme malé děti a já jsem od nich každý měsíc sama odjížděla na celý víkend, kde jsem účastnila semináře Ivy Bečvářové.  Proč jsem to vlastně dělala a co mne k tomu přivedlo?

Jak nám děti rostou, začali jsme zavčasu zjišťovat alternativy k běžnému způsobu vzdělávání, abychom děti ochránili před negativními zážitky, které jsme v dětství prožili my.  Naše kamarádka Hanka, která má staršího synka již ve školním věku, pro něj zvolila waldorfskou pedagogiku. Když jsme se jí ptali, co to obnáší, přišla s návrhem, abychom se zúčastnili úvodního semináře Ivy Bečvářové ( dříve Waldorfská škola pro dospělé) a okusili tak waldorfskou pedagogiku na vlastní kůži.

Na úvodní seminář věnovaný prvnímu sedmiletí jel manžel sám.  Dětem přivezl vlastnoručně ušitého skřítka, a pro mne měl spoustu nových, ale i známých informací.  Víkend prožitý „tak trochu jinak“ byl natolik transformační, že jsme se ze začátku jen dohadovali, co „dělám špatně“ neboli spíš jinak, než by se mělo.  Nakonec jsme dospěli k názoru, že přeci jen nejvíc času s dětmi trávím já a tak bych informace podávané Ivou měla mít z první ruky...

A tak jsme na příští víkend vyrazili společně celá rodina.  Hned na úvod jsem byla hlavním aktérem narozeninové slavnosti.  Atmosféra, kterou mi jako oslavenci připravila parta pro mne zatím cizích lidí, byla tak nádherná, že tyto narozeniny považuji dodnes za nejúžasnější v celém svém dosavadním životě.  A všechny ty lidičky jsem rázem začala považovat za své přátele. 

Na druhý den ráno přišel další hluboký zážitek – ranní zpívání.  Iva dokáže motivovat a rozezpívat skupinu úplných amatérů, kteří mají trému, ba i pocit, že zpívat neumí, takovým způsobem, že až mrazí v zádech.  Leckteří z nás mají z dětství hluboce vrytou větu učitele zpěvu – ty radši nezpívej –  a teď jen žasnou, jak krásně zní ranní kánon z našich úst

Následovala velice zajímavá přednáška o televizi a jejím vlivu na nás a hlavně na dětskou psychiku a fantazii.  Skákání přes lano.  A odpoledne společné vyrábění – filcování skřítka. 

V průběhu roku přicházíme do styku s jednotlivými fyzickými cvičeními a výtvarnými technikami, které se využívají při výuce dětí ve waldofských školách. 

Dlouhá léta jsem byla ráda, že už nemusím chodit do školy a nyní jsem s úžasem zjistila, že by mne velmi bavilo, být opět dítětem ve waldorfské škole. 

Ivina škola pro dospělé pro mne není jen studnicí velké spousty informací a nápadů, otevírá ve mně  především nové možnosti, uvolňuje staré bloky, pomáhá mi věřit sama v sebe a svoje schopnosti.  Dá se říct, že do značné míry napravuje chyby mých pedagogů z dětství a díky tomu mohu být svým dětem lepším rodičem.

Hanka Veselá